(Slovinsko) – Alpský – Bovec, Tolmin Napsal: O. Filip objekty: pěchotní tvrze, dělostřelecká tvrz V Julských Alpách, oblíbeném cíli českých turistů a horolezců, se nachází několik velmi zajímavých uzávěrů Alpského valu, složených ze starších objektů typu 200 i novějších typu 15000.

Masiv Julských Alp, jehož největší část nyní leží na území Slovinska, byl díky své omezené průchodnosti jakousi baštou Alpského valu na severovýchodě. Linie k němu mířila ze západu a pod ním pokračovala na jih až k přístavu Rijeka, který byl v té době spolu s úzkým přístupovým koridorem také sučástí italského území. Julskými Alpami, jejichž souvislé hřebeny výrazně přesahují 2000 metrů, vedlo jen několik komunikací nebo schůdnějších průsmyků a tak není divu, že tato místa byla důkladně opevněna, a to již staršími objekty typu 200. Opevnění byla později zesílena také podstatně většími objekty typu 15000. V nejvýše položených místech už nebyly budovány tvrze, ale pouze obranná kasárna, jako například západně od hory Triglav v nadmořské výšce 2400 m. Níže popsaná opevnění jsou součástí sektoru XXI Tolmino. S výjimkou opěrného bodu Pologar, který patří do podsektoru XXI B Polublino, patří opevnění do podsektoru XXI A Plezzo.

Opěrný bod MISSONI se nachází v horském sedle Vršic v centru Julských Alp, na silnici z města Kranska Gora do Bovce. Přímo v sedle je parkoviště, které bude v sezóně zřejmě dosti plné a v tmto období je také placené. Nejbližší tvrz č. 2 se nachází v prudké skalní stěně hory Mojstrovka lze ji snadno najít podle malého domku, který se nachází těsně vedle vchodu. Ten je zhruba ve stejné nadmořské výšce jako parkoviště a vede k němu pěšina. Jedna střílna je těsně vedle vchodu, druhá míří do sedla a není příliš dobře viditelná. Obě střílny jsou vybaveny nejodolnějšími pancéřovými deskami.

Největší tvrz č. 1 je přibližně 200 metrů v týlu a asi o 50 metrů níž. Zdálky je z ní vidět pouze jedna střílna, pod kterou leží světlé zbytky maskovací okenice. Ke vchodu, který leží za hustým pruhem kosodřeviny, je nutné dostat se dosti prudkým svahem. Druhý vchod je situován daleko v týlu, neboť podzemí tvrze je podstatně rozlehlejší, než u zbývajících tří tvrzí opěrného bodu. Velmi zajímavý je především objekt pro protitankový kanón, v němž se dochovala spodní část lafety, která je atypicky osazena na šikmém betonovém podstavci, aby se zvětšila deprese zbraně.

Na pravé křídlo je nutné vydat se po pěšině, která začíná u objektu občerstvení. Po chvíli stoupání uvidíte po levé straně betonovou budovu horní stanice vojenské lanovky. Vedle lanovky se nachází také malá betonová strážnice a je odtud dobrý výhled na levé křídlo uzávěru. Právě tudy zřejmě vedla původní silnice, jejíž serpentiny jsou ve svahu dobře patrné. Po dalším stoupání přejdete malý hřeben a nad rozlehlým suťovým polem uvidíte ve skalní stěně Prisojniku střílny tvrze č. 3 (46 25 29; 13 45 11). Vchod se nachází z druhé strany a vedle něj jsou dvě dvojice rour pro optickou signalizaci směrem k tvrzím č. 1 a 2. Uvnitř se dochovalo několik pancéřových dveří a stejně jako u všech ostatních tvrzí jsou kulometné střílny vybaveny nejodolnějšími pancéřovými deskami o tloušťce 20 cm.

(Další tvrz č. 4 je situována pod malým pahorkem mírně v týlu a opět měla dva kulomety. Tvrz jsme bohužel nenašli a je velmi pravděpodobné, že její vchod bývá v květnu zcela zasypán sněhem.)

V hlubokém údolí řeky Soči, asi 20 kilometrů od Vršiče, blokuje údolí silný, ale nedokončený uzávěr CAL CORITENZA, jehož objekty byly vybudovány podle zásad pro typ 15000. Tvrz č. 1 leží na malém pahorku vlevo od silnice. Přesně v tomto místě vede přes řeku červený lanový most pro pěší a nad ním je mezi stromy nezřetelně vidět jedna z obrovských střílen. Tvrz je částečně poškozená a má zazděné střílny, takže nelze jednoznačně identifikovat výzbroj. Vchod je přímo vedle největší kulometné střílny. Pravé část podzemí je poškozená stejně jako pozorovatelna na vrcholu pahorku, která byla maskována jako dům.

Tvrz č. 2 leží o něco výše na opačné straně údolí. Od lanového mostu je vidět kamenité koryto, které vede k propustku pod silnicí, asi 30 metrů proti proudu Soči. Zde je třeba vyrazit přímo do prudkého svahu, kde les přechází v suťovisko tvořené vylámaným kamenem z podzemí. Po chvíli dojdete přímo k malé plošině, kde je jeden ze vstupů do podzemí v místě nepostaveného objektu (pravděpodobně vchodového). Směrem do týla lze vyjít na podobnou vylámanou plošinu, kde leží třiapůltunová pancéřová deska pro kulomet, určená pro nepostavený objekt. Směrem vpřed vede další chodba do nepostaveného objektu a úplně v čele rozměrná šachta do objektu který měl být postaven o něco výše (možná pozorovatelna), výlom pro objekt a šachtu si lze prohlédnout i zvenku.

Dělostřelecká tvrz č. 3 (46 20 16; 13 35 44) leží dosti daleko v týlu na vysokém hřebeni, který ční přesně nad středem údolí. Ke tvrzi je nejlepší vyrazit od vodárny, která leží asi 200 metrů za mohutnou dřevěnou konstrukcí dolní stanice lesní lanovky. U vodárny (46 20 08; 13 35 20) lze zaparkovat a vydat se po cestě na velkou louku nad silnicí. Tu je třeba přejít a po nezřetelné pěšině vyrazit na úzký hřebínek, který stoupá směrem doleva. Po chvíli zde narazíte na rozsáhlé pozůstatky italských postavení z 1. světové války v podobě zákopů, vylámaných do skály a opatřených střílnami. Na několika místech se nacházejí i úkryty, která byly zřejmě opatřeny dřevěnými střechami. Poté zbývá ještě asi 300 metrů, než začne mezi stromy prosvítat kužel vylámaného štěrku. Mírně vlevo se ve skále nachází dva vstupy do podzemí, které zřejmě měly ústit do jednoho velkého objektu. Podzemí je na italské poměry skutečně velkorysé. Jediným postaveným objektem tvrze je obrovský dělostřelecký srub pro dva moderní kasematové kanóny ráže 75 mm. Do každé ze střeleckých místností vede z hlavní galerie samostatná chodba, přičemž levá kasemata je poškozena explozí. Podobu dalších objektů lze těžko vydedukovat, ale podle rozměru chodby je možné soudit, že na levém křídle měl být ještě jeden dělostřelecký objekt. V týlu vede rozměrná chodba do obrovského sálu a plánovaného vchodu, odkud vede do týla přístupová cesta, vylámaná ve skále. Ze stropu postaveného objektu je vynikající výhled do údolí Soči.

(Součástí opěrného bodu Cal Coritenza by měly být ještě dvě další velké tvrze, které jsou také nedokončené. Jejich umístění však neznám.)

(Na poněkud hůře přístupné náhorní plošině v oblasti Za Lepocami leží opěrný bod Bogatin (kolem 46 17 10; 13 43 18), který jsme z důvodu vysoké sněhové pokrývky nenavštívili. Všechny čtyři malé tvrze vybavené kulomety za třídílnými pancéřovými deskami, leží poblíž cesty v nadmořské výšce přes 1800 m. Oblast není příliš zarostlá, takže by je neměl být problém lokalizovat, přičemž nejzajímavěji vypadá na fotografiích tvrz č. 3, která je situována ve skalní stěně.)

(Malý opěrný bod Globoca, který se skládá z obranných kasáren a kavernového postavení pro kulomety, leží v sedle Globoko, asi 5 kilometrů jihozápadně od Bohijnského jezera. Vzhledem k nadmořské výšce kolem 1800 metrů se pravděpodobně jedná o nejvýše položený bojový objekt ve Slovinsku.)

Další moderní uzávěr POLOGAR, tvořený objekty typu 15000, leží v malebném horském údolí přibližně 6 kilometrů severně od města Tolmin, těsně za odbočkou k vojenskému kostelu na hoře Javorca. Na místo lze dojet autem, ale cesta po úzké silnici, zařezávající se do prudkého svahu není příliš příjemná, především v případě, že potkáte nějaké vozidlo v protisměru. Zaparkovat lze na začátku osady Polog, kde je cesta dál přehrazena bránou. Tu si můžete otevřít, neboť pěším je vstup povolen a vede tudy turistická značka. Vpravo se jen několik metrů od brány černá vchod do tvrze č. 1, chráněný kaponiérou. Vnitřní prostory jsou velmi rozsáhlé a zřejmě jsou s výjimkou sálu kasáren součástí jednoho obrovského objektu, postaveného ve výkopu. Točitá schodiště jsou poškozená, nicméně do všech částí objektu se dá bez problémů dostat i zvenčí.

K další tvrzi č. 3 odbočuje asi po 200 metrech cesta doleva a mimo to jsou její objekty na okraji lesa vidět. Odbočka je ovšem mylně popsána jako cesta k úkrytu ("ricovero"). Kromě dvou vchodů, opatřených kaponiérami, nejsou objekty tvrze dokončené, což skutečně vyvolává dojem, že nejde o bojový objekt. Podle tvaru základových desek je zřejmé soudit, že objekty měly být dva a levý měl být zřejmě vybaven jedním těžkým kulometem. Podzemí tvrze s velkým kasárenským sálem je zajímavé.

Tvrz č. 2 leží vpravo od cesty vedle stáje a její nejvýše položený objekt je na louce vidět už z dálky. Zbývající dva velmi mohutné objekty jsou stupňovitě rozmístěny na ostrohu, který klesá ke dnu strmé rokle, jíž protéká říčka Tolminka. Všechny tři objekty mají vlastní vchody, chráněné kaponiérami a jejich vzájemný výškový rozdíl je značný. Podzemí tvrze je zajímavé a bezpečné, na jediném točitém schodišti však chybí několik horních stupňů a je nutné na něj prolézt úzkým prostupem ve stěně.

Stav: 2006

Literatura:
Aleksander Jankovič: Rupnikova linija in Alpski zid, Vrhnika 2004
Alessandro Giudici: Vallo alpino del littorio nelle attuali Slovenia e Croazia (placená verze)
Vladimir Tonic: Fortress Fiume